Základní fakta

Když publicista, novinář a spisovatel Stanislav Richter v roce 1997 zemřel, zanechal po sobě velmi rozsáhlou bibliografii. Oblast jeho zájmů byla obdivuhodně široká.

Od přiblížení význačných osob naší minulosti, jako na příklad v monografii o Mikuláši Koperníkovi, nebo o Václavu Hollarovi, přes různé průvodce, například knihy Neznámé Rumunsko, či průvodce uměleckými poklady Drážďan a Míšně, až po publikace s historickou tématikou, zejména jeho knihy Kartágo, Země starých bohů a Říše faraonů. Ve všech jeho knihách, ať už pojednávají o čemkoli, můžeme však vysledovat několik jednotících prvků, které je spojují. Je to v prvé řadě jeho hluboká a fundovaná znalost oblasti umění a historie. Tato oblast je velmi široká a tak se Stanislav Richter zaměřuje především na historii a život starověkých národů.

Druhým jednotícím prvkem je jeho jazyk. Trochu archaický, bohatý, plný nečekaných obratů a obdivuhodných metafor. Richter je zkrátka mistr jazyka, ať už píše historickou publikaci, či průvodce městem.

Richterova Říše věčnosti

Když jsem před časem sháněl všechnu možnou a dostupnou literaturu, pojednávající o starověkém Egyptě, nemusel jsem hledat dlouho. Stačilo projít si svou knihovnu, kde mám celou řadu publikací, pojednávající o tomto fenoménu starověkého světa. Jednou z těchto knih je právě Richterova publikace Říše faraonů.

Tato kniha, jak už jsem uvedl, psaná trochu vzletně archaickým, ale krásným jazykem, je sice už trochu staršího data vydání a tudíž nemůže obsahovat nejnovější výsledky výzkumu za posledních třicet let, nicméně podává na poměrně malém prostoru zasvěcený a ucelený obraz života starověkého Egypta, obraz neměnnosti a neotřesitelnosti jeho posvátného řádu.

Málokteré historické téma je tak přitažlivé a zároveň tak těžko pochopitelné a přehledné, jako dějinný vývoj, smysl a až transcendentní podstata dlouhověkosti staroegyptského světa.

Richter tady postupuje přísně chronologicky od doby předdynastické až po samotný konec ptolemaiovského Egypta za královny Kleopatry. Nedává si však za cíl předložit čtenáři podrobné líčení historických událostí, sled jednotlivých dynastií, ani vládu jejich významných představitelů. Richter v této knize sleduje proces dějinných proměn v jednotlivých epochách vývoje Egypta, přibližuje jeho svéráznou kulturu a snaží se zde vysvětlit i její neměnnou podstatu.

Závěr

Některému čtenáři se však může tato Richterova kniha zdát až příliš odborně podaná. Problémem může být pro někoho právě ten trochu archaický jazyk i s jeho nečekanými slovními obraty a spoustou málo frekventovaných odborných termínů, s nimiž si musí méně znalý čtenář poradit třeba i pomocí slovníku cizích slov. Tato skutečnost však v žádném případě hodnotu této knihy nesnižuje.

Závěrem bych rád ocitoval jeden krátký text z kapitoly "Protiklad věčnosti a života."

 

"Je to podivná vlastnost této podivné země, že každá věc se tu promítá bez jakékoli námahy do budoucna. Ani bouřlivé přírodní síly jako by sem nezasahovaly, ani voda, ani mráz, ani vichr zde nekonají své slepě neuvědomělé dílo, jen slunce žhne a praží do netečných kamenných spoust. Kde je jaká změna? A není-liž tu zakleta věčnost? Dávní Egypťané tomu věřili."

 

Stanislav Richter: Říše faraonů.

200 stran.

Vydalo nakladatelství Vyšehrad v roce 1973, nákladem 30 000 výtisků.

Jan Zelenka