Sotva jsem dočetla román italského současného spisovatele Gianrica Carofiglia Nevědomý svědek, jímž autor debutoval, měla jsem chuť přečíst si některé další jeho dílo. A sáhla jsem po knize s názvem Přechodné dokonalosti, která je čtvrtým volným pokračováním prvního románu.

Jsou literární díla, která vzbuzují velké emoce a rozšiřují čtenářovy obzory. Číst je je svátkem. Jsou ale také díla, která si před sebe tyto cíle nestaví. To však neznamená, že jsou bez ambicí. Jde o knížky všedního dne. Mají místo na našem nočním stolku, otevíráme je při pití čaje či kávy, vkládáme je do příruční tašky, abychom je měli stále po ruce. Novinka Ivanky Deváté, Radši nekoukat, vydaná v roce 2014, patří do druhé skupiny. Je to autorčina zatím poslední, čtrnáctá knížka.

Autora není třeba představovat. Vždyť kdo by neznal jeho hrdiny Gandalfa, Froda nebo Bilba Pytlíka? Znáte však také pana Blahoše?
Pan Blahoš bydlel v domě. Touto zdánlivě obyčejnou větou, začíná stejně zdánlivě obyčejný příběh. Příběh pana Blahoše, který rád nosí vysoké klobouky a chová si podivného domácího mazlíčka, začíná koupí nového auta, se kterým se jeho majitel vydá na návštěvu k Dortíčkovým a cestou prožije mnohá dobrodružství, od napadení medvědy v lese, přes krkolomnou havárii, až po hrozbu zatčením po návratu do rodného městečka. Jako v každé správné pohádce ale nakonec vše dobře dopadne.

Základní fakta

Když publicista, novinář a spisovatel Stanislav Richter v roce 1997 zemřel, zanechal po sobě velmi rozsáhlou bibliografii. Oblast jeho zájmů byla obdivuhodně široká.